Allan Kneefel

Narodil jsem se v Indonésii ve velmi nábožensky založené rodině, která říkala, že chodit do kina je hřích, ale film byl tak nějak mým šťastným místem. Už tehdy jsem rodiče požádal, abych mohl studovat film, ale jak se předpokládalo, nedovolili mi to a dali mě místo toho studovat ekonomii. Dodnes jsem jim vděčný, že to udělali, a vím, jak tvrdě pracovali, aby mi zaplatili školné.

Po maturitě jsem se rozhodl pracovat pro přepravní společnost a pak si založit vlastní firmu, filmu jsem se nevěnoval, protože jsem se příliš bál toho, že jsem gay, protože věnovat se herectví s sebou nese efekt, že se váš život dostane na veřejnost, a já začínám odmítat příležitosti, které se mi naskytnou, a neposlouchám své srdce. 

Vesmír mě nějak pořád táhl na cestu k tomu, co mám rád, ale já ho prostě neposlouchal, bez ohledu na to, jestli jsem byl obklopen přáteli, kteří pracovali ve filmovém průmyslu, režiséry a herci, měl jsem tehdy příliš velký strach a nebyl jsem spokojený se svou identitou, takže jsem ho neposlouchal.

Před sedmi lety jsem se stěhoval do Prahy, ale stále jsem vedl svou firmu v Indonésii.Pak přišel COVID a já jsem nemohl odletět do Indonésie, abych se věnoval své práci, a pak mě vesmír opět přitáhl na cestu, kterou miluji. 

Kamarád mě požádal, abych se zúčastnil filmu Šedý muž jako herec v pozadí, V té době jsem si jen myslel, že se setkáme s Ryanem Goslingem a budeme se bavit s přáteli novými zážitky a aktivitami v době COVID, ale pak, když jsem byl na place, najednou mě to přivádí zpět na to, co miluji, je tu pocit, který nedokážu vysvětlit, a tentokrát jsem poslechl cestu vesmíru, abych se věnoval tomu, co mě dělá šťastným.

Od komparzu k další práci herce v pozadí, poznal jsem hereckou komunitu a filmaře v Praze a to mi otevřelo další dveře k účasti v krátkých filmech a reklamách V roce 2023 jsem hrál v českém filmu, což byl můj první celovečerní filmový job, a mým posledním projektem bylo obsazení do filmu Blade runner 2099.